Rys samotář

17. září 2007 v 1:14 | Tomáš Krajča alias Canis lupus |  VELKÉ ŠELMY(vlk, rys, medvěd)
Rys žije samotářským životem. Dohromady žije samec a samice v době páření, nebo mláďata v době dospívání. Je spíše aktivnější v noci.
Od února do března opouštějí své obvyklé trasy a vydávají se hledat partnera pro páření. O námluvách jsou samci neostražití a přibližují se více k lidským obydlím. Občas se vyskytnou říjiště, místa, kde víc samců bojuje o samici, která si také vybírá svého partnera. Rys a rysice chodí pak společně a několikrát za sebou se páří. Rysice projeví zájem o páření tím, že nechá samce ji chytit za krk zubany, ta má pak na krku vyškubanou srst.
Doba březosti trvá 70-74 dnů. Rodí se 2-7 mláďat, ale většinou dva. Samice vrhá mladé v houštině, na skále nebo pod vývratem stromu. Mláďata zůstávají s matkou až do období další říje. Jejich hmotnost je 70g. Oči otvírají po 16-17 dnech. Mateřským mlékem se živí přes 5 měsíců, ale už v 2. měsíci života se pokoušejí jíst maso. Tesáky jím rostou velmi pomalu. Pravděpodobně, kvůli tomu mláďata zůstávají s matkou první zimu. Samice dosahují pohlavní dospělosti v 21 měsících a samci až po 3 letech. Proto přirozený přírůstek je velmi pomalý. Do 2 let mláďata chodí společně a pomáhají si při lovu.
Samec se snaží mláďata likvidovat, aby se mohl dále pářit, a proto se rysice stará o mladé sama. Rysice, tak samo jak vlci, má strach z člověka a proto také nebrání svá mláďata, když se člověk dostane blízko brlohu, nebo dokonce, když mláďata vybírá. Však jsou známy případy, kdy mladý rys byl chycen do klece, a o pár dní na to se do té samé klece dal chytit jeho sourozenec nebo i matka, kteří pociťovali určité nebezpečí, ale přece se taky nechali chytit, protože tam cítili pach svého hledaného příbuzného.
U rysa, jako u skoro všech kočkovitých šelem nelze mluvit nějaké hierarchii. Však právo na jídlo se určuje v pořadí, v jakém který rys k jídlu přišel, nezáleží na věku. I kdyby to bylo to nejmenší a nejslabší mládě, tak ono si kořist bude bránit do té doby, než se nasytí. Rys v určitém slova smyslu má vytvořený rituál lovu. Nerad přijímá živé zvíře k jídlu, které si sám neulovil, bere to jako jídlo druhého.
Rysi komunikují pomocí pachovými, zvukovými a vizuálnímu projevů. Naježením, vyceněním zubů a hrdelním mručením hrozí svému soupeři. Zas když švihne drápy po jiném rysovi, vyjadřuje tím, že ten druhý provedl něco, co zrovna nesvaloval. Rys se rád parfémuje pachem mrtvých zvířat, pravděpodobně aby zaimponoval jedinci opačného pohlaví.
Rys si své teritorium značí močí, sekrecí análních žláz, stop po drápech na stromech.. Na hranicích teritoria rys nechává na viditelném místě, mimo hranice je zahrabává. Ve svém domovském okrsku velkém 25-2000 km2, který sdílí jeden samec s jednou až dvěma samicemi. Velikost okrsků závisí na potravní nabídce, jejich území se mohou překrývat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama