Určování pobytových znaků

17. září 2007 v 1:02 | Tomáš Krajča alias Canis lupus |  VELKÉ ŠELMY(vlk, rys, medvěd)
Vlk: Délka a šířka přední nohy 9-14 x 8-10cm, zadní nohy 8-10 x 8-10 x 7-9cm, délka kroku 70-100cm šířka rozkroku 15-25cm. Vlk má čtyřstopou stopu podobnou psí, je ale užší a přední dva prsty má vysunuté před úrovní zadních. Přední stopa je však kulatější. Prostřed mezi prstovým a dlaňovým mozolem vzniká dost velký volný prostor, což je znak volně žijících psovitých šelem (objevuje tedy i u lišky) oproti domácím psům. Jednotlivou stopu odlišujeme od psí těžko, ale vlk se pozná dobře podle toho, že při klusu klade nohy do přímky (čáruje). Tehdy klade zadní, menší tlapy přesně do stop větších předních tlap, vzniká tedy dvojootisk. Vlci často klusají dlouhé úseky po vrstevnici, na rozdíl od psa, který odbíhá z trasy. Jdou-li vlci ve smečce, kladou stopy do stop prvního, takže se nedá určit, kolik vlků stopy zanechalo, jedině před překážkou (křovisko, atd.) se stopy rozbíhají.
Stopa vlka
foto: Michal Tomanek
Trus vlka připomíná psí trus, ale obsahuje úlomky kostí a kusy srsti. Tvar trusu je válcovitý, průměru 3cm. Vlk je ukládá v hromadách na nápadná místa.
U stržené zvěře vlky hrdlo je často potrhané. Vlci nejdříve sežerou vnitřnosti a až potom svalovinu. Pokud nejsou vyrušeni, zůstává z kořisti jen obsah bachoru, velké kosti a kůže. Charakteristickým znakem vlčí hostiny jsou překousnuté i mohutné kosti.
Vlci nejčastěji vyjí od jara do začátku podzimu, ale mnohdy odpovídají na vytí jiných živočichů.
Rys: Délka a šířka přední nohy 5-9 x 5-9cm, zadní nohy je to samé, délka kroku 30-80cm, šířka rozkroku 7-12cm. Rys má téměř kulatou, čtyřprstou stopu (přední končetiny mají sice 5 prstů, ale palec je posunut vysoko, takže se neotiskuje), při chůzi klade zadní tlapy do stopy přední, vzniká tak dvojitá čára složená z pravých a levých dvojotisků. Přední stopa je o poznání větší než zadní. Rys má zatažitelné drápy, které se otiskují jen výjimečně (kluzký povrch, prudké stoupání nebo klesání) Rys rád využívá padlých stromů a skalních říms.
Stopa rysa
foto: Tomáš Krajča
Rys zanechává v kůře charakteristické rýhy (brousí drápy).
Často svůj trus uvnitř svého teritoria zahrabává, takže k jeho nálezům dochází zřídka. Skládá se z jednotlivých válcovitých nebo kulovitých kousků se zašpičatělým koncem o průměru 2,5cm. Z počátku je tmavý a lesklý, postupem času světlá. Osahuje mnoho chlupů, ale žádné stopy rostlinné potravy. Pronikavě páchne.
Na stržené zvěři rysem můžeme najít na krku čistou ránu po rysím stisknutím s minimální krevní podlitinou. Z kořisti bylo vyžíráno mase v částech, kde byla kůže proříznutá ostrými drápy při lovu. Pokud není vyrušen, ponechává jen hlavu, vnitřnosti, a kůži, kterou během žraní postupně odhrnuje přes hlavu. Nespotřebovanou kořist někdy vytahuje na strom.
Pro rysa jsou charakteristické sociální hlasy v době páření - kvílení nebo hrdelní hlasy- zní jako "auum" až 1km daleko.
Jenutno si uvědomit, že mnohdy nálezy stop v terénu nelze určit na 100% a nálezy je nutno konsultovat s zkušenějšími lidmi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama